FREAKFEST!!!!

Večer po recitálu jsme ještě zašli domů pro bágly a vzhůru do Červeného Kostelce na Freakfest. Dorazili jsme asi kolem půl druhé ráno! Fíha!
Dojmy z FF? Musím říct, že moje dojmy byly a jsou, kromě toho, že z hlediska organizace a příprav jsme se jako JFX mnohem polepšili (aby ne, když už víme jak na co), tak bych řekla, že mnohem více modliteb, ovlivnilo celý fesťák. Bůh tam prostě byl, bylo to pokojnější – Boží přítomnost a blízkost byla znát.
Na jednom setkání mi Bůh dal/připomněl Žalm 23 s tím, že On přivede lidi na travnaté nivy, On je občerství, On je potěší, On je vyvede z roklí šeré smrti, On pokryje náklady a nebude nedostatku... Prostě a jasně jsem to tak viděla a vnímala, že Bůh se přizná.
Strávila jsem čas v modlitebním stanu v pátek a v sobotu po 4 hodinách!, kde jsme drželi stráž ještě s lidičkama z USA týmu od 10-22.00 hod. To mě strašně moc povzbudilo, myslela jsem si, že 2x2hodiny modliteb vůbec nezvládnu, i když jsem zvyklá z domu modlitby, ale to prokládáme hudbou a chvalami. Ale Bůh nám otevíral srdce a přicházel.
Taky jsem po noční cestě a špatném krátkém spaní, byla druhý den hodně unavená. Měla jsem překládat Alanovi. Když jsem řekla, že jsem unavená, tak se za mě pomodlil a požehnal mi. Pak znovu druhý den kluci z Obadja kapely. Takže pak se stalo to, že jsem tu noc vůbec nechtěla spát. Neměla jsem potřebu. Byla jsem tak "nasáklá" a požehnaná, že jsem nakonec vypomohla na recepci a celou noc bděla! To se mi nikdy nestalo! Takže to pokládám za Boží milost. A když k ránu "strážci" usnuli, tak jsem se procházela, modlila se a byla s Pánem. Bylo to fakt hustý! Cítila jsem Boží blízkost a vděčnost za ten moment.
Shrnu-li to: vím, že jsem prožila chvíle s Bohem a že se jeho zaslíbení Žalmu 23 na mě splnilo! Chvála Bohu.