Jak na nebi, tak i na zemi

Od čtvrtka až dá se říct do neděle pro mě byl vyjímečný čas s Bohem. Ve čtvrtek na setkání Domu modlitby Praha, pátek Večer modliteb a chval v HK, sobota dopoledne setkání vedoucích Domu modlitby Praha, sobota večer Večer chval s hosty z Hillsong, Sydney a nedělní shromáždění. Ne, nesnažím se tu napsat, jak moc jsem zaneprázdněná, nebo jak je důležité zvládnout co nejvíce akcí za víkend. Jsem jen Bohu vděčná, že mi dal tento intenzivní čas v jeho přítomnosti. Není a nebylo to o pouze hudbě, ale o tom, že Ježíš je v mém životě důležitý a já ho chci víc znát, tzn. být s ním co nejvíce v kontaktu formou uctívání a chval.
Co Bůh říkal? Připadá mi (a věřím, že nejen mně), že Bůh v těchto časech klade důraz na kreativitu/tvořivost. Je čas uvolňovat uctívání nejrůznějším způsobem a dát tomu v Církvi prostor. Takže, pokud kreslíte, tancujete, píšete básně či knihy, vyrábíte např. z hlíny, fotografujete a nebo jste hudebník či zpěvák – uctívejte svého Bohu obdarováním, které vám dal a vězte, že tím vydáváte svědectví o Ježíši.
Taky jsem vnímala, že Bůh otevírá nebesa a propojuje nebe s zemí. Máme se modlit, aby se stala Boží vůle jak na nebi tak i na zemi. Věřím, že tím, že se v poslední době děje spoustu akcí s chválami a modlitbami, že se aktivně propojujeme s nebem a Boží vůlí.
„Je čas dotazovat se Hospodina“ – vždy je čas se Boha ptát. Věřím dokonce, že je třeba k Bohu volat, zvýšit hlas – vyjít z té své „pohodlné zóny“ (comfort zone). Volat k Němu až když se naše srdce s Ním spojila v uctívání, ve ztišení – kdy víme, že jsme v Boží náručí, v bezpečí, v pokoji.
Věřím, že tehdy nám odpoví a vyslyší.

Bože dej ať akce tohoto typu neposilňují naši duši (pocity), ale ať v nás sílí duch. Žehnám tomu, co jsi tento víkend vytvořil v srdcích všech, kteří se akcí zúčastnili, Bože zalévej ta zasetá semínka, dej vzrůst a hojnost tvého ovoce. Bože, nechceme žít pro naše potěšení, ale pro zjevení Tvé slávy tady na zemi!