Jednota = požehnání

Můj Bůh je Bůh zázraků a překvapení. Nechápu (nebo vlastně chápu) jak si někdo může myslet/říct, že křesťanství je nuda. To ani náhodou. Život s Bohem je tak rozmanitý a tak plnohodnotný, dobrodružný, že kdo ho takový nemá, měl by „okusit jak je Bůh dobrý“. Wow.

Víte jaká je odpověď na jednotu v církvi? Vyjádření podpory vůči sobě navzájem v těch běžných lidských věcech.

Tento víkend jsme zase byli v HK s JFX a šli jsme se modlit na jednotlivá pracoviště/budovy, kde jsme těm prostředím žehnali, zvali Krále Slávy (Žalm 24) ať vejde. Taky jsme se modlili, aby nám Bůh věci zjevoval a ukazoval na odkazy z Písma a ty jsme se pak modlili. Bůh zjevoval. To je prostě bomba.

Když jsme v Bohu, očekáváme na Něj, těšíme se z Něho a vše děláme jen pro Něj – Ježíše to strašně moc těší a raduje se z nás. Proto TAM udílí své požehnání, své zjevení, své vedení (Žalm 133)

Bůh je fakt nádherný. Je dobré s ním chodit a usilovat o Jeho věci. Jeho království v našich životech. AMEN.