Už je čas...

Na co že je čas? No na změnu. Tak jsem si včera zašla ke kadeřnici... Výsledek vidíte sami :)

Vím, že už jsem dlouho nic pořádného nenapsala, chtěla jsem a stále chci napsat, co mě na Letní škole oslovilo, jenže nejprve si musím nechat DVD s vyučováním znovu přepálit, chybně nahrané...

Je září, nové období, metro jezdí zase "postaru"... Plánujeme si doma zařídit internet...budu znovu chodit 1x týdně na hodiny zpěvu, ale ještě vyjednávám s učitelkou kdy...ráda bych dávala hodiny hraní na kytaru 1x týdně, ale se uvidí podle skupinky, na kterou budu chodit. A čtvrtky sloužím v domě modlitby... Takže plánů je tak akorát, ale nevím jak to skloubím...

Příští týden budu mít dovolenou sestra přijede s rodinou, tak se uvidíme u našich. To se těším. Také se po skoro 5-ti letech vrací z USA moje kamarádka Jana, která kdysi s námi v Praze bydlela (jo a její sestra si vzala mého brášku :) Tak se těším na shledání.

Jinak hledám Boží vůli a pokoj a modlím se, abych se nechala Duchem naplňovat a tím budu jednat z Ducha. Bože toužím po tobě, po vodě živé!

V našem sboru teď mluvíme o šabatu (shabat, šábez), což ke mně mluví. Šabat neznamená jen odpočinek, jak jsem si myslela, ale doslovně přestat pracovat (cease from work - anglicky). Bůh nestvořil 7.den, protože "musel" odpočívat, ale rozhodl se ukončit veškerou svou práci = šabat.

Tak buďte požehnaní a mějte moudrost (i já), kdy je čas práce a kdy je čas šabatu!